Týden přátelství
Byl jednou jeden kluk, který měl špatný charakter. Jeho otec mu dal pytel plný hřebíků a řekl mu, že pokaždé, když s někým ztratí trpělivost, musí zatlouct jeden hřebík do zahradního plotu.
V následujících týdnech se naučil ovládat. Počet hřebíků v zahradním plotu byl stále menší. Naučil se , že zatlouct hřebík je namáhavější než se ovládnout.
Konečně přišel den, kdy kluk už nemusel zatlouci žádný hřebík. Tak šel za otcem a řekl mu to. Otec mu tedy řekl, že má každý den vytrhnout jeden hřebík ze zahradního plotu, když se ovládne.
Konečně mohl kluk otci říct, že všechny hřebíky z plotu vytrhl. Otec mu přinesl zahradní plot a řekl mu: „Můj synu, dobře sis počínal, ale přesto se podívej na ten zahradní plot. Je plný děr. Ten plot už nikdy nebude jako dřív. Když se s někým hádáš a řekneš mu něco zlého, tak mu tady necháš ránu. Můžeš zasunout do člověka nůž a můžeš ho potom vytáhnout. Rána zůstane. Nepomůže, když se mockrát omluvíš, rána zůstane. Slovní rána je stejně bolestivá jako tělesná. Přátelé jsou vzácnými drahokamy, přivádějí tě k smíchu a dávají ti odvahu. Jsou připraveni ti naslouchat, když je potřebuješ, podporují tě a otvírají ti srdce.“
heh
(nikiss, 18. 2. 2009 13:22)